Nezařazené

Představte si, že jste kočka – kotě, které již zažilo čtyři nejhorší scénáře svého krátkého života: Jste bez domova. Jste smrtelně zraněná. Jste osamoceným 8 měsíčním kotětem. A navíc jste ve vysokém stádiu březosti. To je přesně případ kočičky, která byla nalezena v areálu firmy Toma v Otrokovicích. Její příběh je plný utrpení a strašlivé bolesti. Tuto kočičku jsme převzali, jako těžce zraněnou s velkou otevřenou ranou se sepsí na hřbetu. Dle prvotních zpráv se mělo jednat o dospělého raněného kocoura. Ze zprávy z veteriny je zranění vážné a bylo způsobeno nešťastnou náhodou, ale i možným úmyslným pořezáním zvířete. Neznáme přesné okolnosti, které vedly k tak smrtelnému zranění, ale jedno je jisté – bez pomoci by tato kočka zemřela. A co je ještě srdcervoucí? Z dospělého kocoura je jen 8 měsíční kotě – kočička. A co víc, je ve vysokém stádiu březosti. Těhotenství zde představuje další komplikaci a riziko jak pro ni, tak pro malá koťátka, která brzy uvidí světlo světa. Tato kočička dostala jméno Naděje, protože věříme, že má naději na záchranu a na lepší život pro ni i pro její děti. S vaší podporou dnes můžeme zachránit život kočičky Naděje i jejích nenarozených koťátek. Každý příspěvek, ať je jakýkoliv, je pro nás důležitý. Jsme nedotovaný útulek, který zachraňuje a léčí kočičky pouze díky darům od hodných lidí. Aktuálně máme v útulku a v dočasných péčích téměř 300 kočiček. Pokud chcete přispět, můžete poslat svou finanční pomoc na náš transparentní bankovní účet: 239075936/0600 s poznámkou Naděje Děkujeme vám za […]

Povíme vám dnes příběh. Velmi smutný příběh o jednom starém, křehoučkém kocourkovi s těžkým zraněním na krku a s množstvím dalších starých zranění a jizev na celém těle. Ten kocourek dostal od nás jméno Dědeček. Jak jeho životní příběh začal nevíme a nevíme ani, co vše si za svůj život vytrpěl. Snad ani nechceme vědět. Je strašné vidět všechna jeho zranění a slyšet zprávy od ošetřujícího lékaře.  Kocourek byl nalezen v obci u Vsetína, jednou naší známou. Dle zjištění se tam potuloval již minimálně týden. Za ty dny ho viděla spousta lidí, obcházeli jej, štítili se ho, nechtěli jej vidět, nechtěli mu pomoci, … Nechali ho pomalu umírat. Dědeček je starý, více jak 10 letý, nekastrovaný kocourek, dosti velký, ale je doslova jen kost a kůže. Byl nejen zraněný, ale také hladový a dehydratovaný. Váží pouze 2 kg! Na krku měl hluboké hnisající rány a jeho stav byl natolik vážný, že bylo již jen otázkou krátké doby, kdy by, ve velkých bolestech, zemřel na sepsi. Celé jeho tělíčko je ale pokryté i množstvím dalších ran, zranění i starších jizev. Mohla to v průběhu let způsobit zvířata, mohl se ale stát i objektem týrání někoho, kdo by se neměl nazývat člověkem. S velkým smutkem píšeme tento příběh, smutkem nad chudáčkem kocourkem, který zakusil tolik bolesti a bez pomoci by umřel, smutkem, že je mezi námi tolik zlých lidí, kteří nejenže nepomohou zraněnému zvířeti, ale ještě mu i vědomě ublíží.  Prosíme vás zde nyní. Jen vy víte, jak zachraňujeme a pomáháme i

Přátelé, poslední dobou vozíme na veterinu čím dál více kočiček. Faktury jsou vyšší a vyšší a příjmů koček přibývá. Pokud můžete, přispějte alespoň málem na náš transparentní účet, sdílejte s přáteli nebo si tento plakátek vytiskněte a vylepte u vás v práci, škole, domě, ať už jste kdekoliv… Bez vaší pomoci to nezvládneme! Náš transparentní účet je: 2300631495 / 2010; do poznámky k platbě zadejte „léčba kočiček“, ať víme, že tyto peníze můžeme použít výhradně na zaplacení veterinárních ošetření a potřebných léků. Pokud nás můžete propagovat, stáhněte si plakátek z odkazu v komentářích. Moc vám děkujeme, že s námi pomáháte!

Právě jsme uveřejnili sbírku na donio.cz. Peníze půjdou na opravu střechy nového kočičího útulku, která se nám před týdnem doslova probořila pod nohami. Bez střechy nemůže do objektu přijímat žádné kočičky! 🙏🏻 Prosíme pomozte. 🙏🏻 https://www.donio.cz/spadla-strecha-noveho-kociciho-utulku

Během toho, jak všichni běháme kolem Červinky, Pandorky, Lojzíka a dalších mnoha našich pacientů i nových příjmů, máme tady dnešní nový vážný případ… A nedokázali a nemohli jsme říci ne. Dnes ve 3 hodiny v noci byla nalezena u cesty, autem stražená, kočička. Je březí, bříško tahá po zemi, nemůže totiž na zadní tlapky. Má zlomenou páteř a možná i další zranění. Kočička je nyní na veterině, ale zítra ji rychle převážíme na specializovanou kliniku do Brna, kde budou nutná další vyšetření, magnetická rezonance a možná i operace. Prosíme, myslete na kočičku i na nás. Je toho nyní velmi mnoho, bude to stát spousty úsilí i peněz, ale spolu to zvládneme. Dnes je mezinárodní den štěstí. Kočička dostala jméno Slzička. Doufáme, že to nakonec bude slzička štěstí. ❤️

OSUD nebo NÁHODA?? Věříte, že existuje někde nad námi kočičí osud, Velká kočka – nějaká síla, která řídí to co se má stát? Nikdy nebereme kočky z městských útulků – vlastně jednou ano, v roce 2007, kdy jsem měla jedno kotě z útulku na Vršavě, kde jsem si přijela vybrat tu „nejošklivější“ kočičku, která by tam zůstala nejdéle – naše zamračené sluníčko Elišku. Druhou výjimku jsem udělala letos.   Začátkem března letošního roku jsem úplně náhodou narazila na fotku kočičky v městském útulku v Čechách s popisem: číslo 957/2022, váha 2 kg, stáří 12 let, nutná doživotní ledvinová dieta. Kdo takovou kočičku adoptuje? Fronty se určitě stát nebudou. Nedalo mi to, pořád jsem viděla ty oči, drobná kočička jenom s číslem beze jména. Jména se tam dávají jen kočkám, které mají šanci na adopci, kočkám, které tam možná zemřou přidělí pouze číslo. Za několik dní byla Pandora u nás. Ano, u nás dostala jméno. Poprvé snad usínala v bezpečí, na polštáři, vedle mé hlavy. Holčička byla unavená, bolavá.   Za 2 týdny přestala jíst. Protože byly ve hře ledviny, hned jsme jeli na veterinu. Ledviny naštěstí dopadly docela dobře, mírný zánět, červené krvinky v pořádku. Ale! Poměr A/G 0,4 – zvýšená bílkovina. Podezření na FIP suchou formu. Nechali jsme udělat ještě další vyšetření pro potvrzení diagnózy, tj. elektroforézu bílkovin a pro jistotu i pankreatickou lipázu.Slinivka je v pořádku, ale ELFo potvrdilo naše podezření.   Znáte nás, a víte, že před touto nemocí si už nesedneme na zadek, nesložíme ruce do

Kočička Červinka je od včerejšího poledne na veterinární klinice a snaží se vylízat ze všech bolístek, které jí byly způsobeny nejen v posledních třech dnech. O téměř 24 hodin trvající akci na záchranu kočičky si můžete přečíst ve včerejším příspěvku.Červinku jsme v kolektivu asi 22 lidí vyprošťovali od nedělního odpoledne do pondělního poledne. Kočička strávila den v mrazu a neskutečném stresu. Abychom ji mohli z pod auta dostat ven, musel ji přivolaný veterinář přispat a vytahovat za pomoci našich dobrovolníků a pracovníků místních profesionálních hasičů. Kočička se bránila z posledních sil. Bála se, prožila si toho mnoho. Mnoho, na co se nám nechce ani myslet.Původ kočičky je nám neznámý. K majitelce, od které jsme ji měli přijímat se dostala asi před dvěma lety. Teplo domova však kočička nezažila. Každé ráno, bez ohledu na počasí, ji paní vyhazovala na balkón, jen aby se její syn (11 let) mohl v klidu vyspat. Kočka často chodila po zábradlí nebo parapetu a z balkonu, podle sousedů, minimálně jednou i vypadla. Kočku také často vypouštěla na schodiště paneláku, kde ji pak nemohla odchytit. Nechodila s ní na veterinu, protože se ji bála dát do přepravky, nechtěla na ni sahat. Paní se kočičky bála, štítila dotknout, protože by ji mohla škrábnout a bála se, že by to pro její osobu bylo smrtelné. Ke kočce neměla žádný vztah.Jak se kočička dostala na ulici nám není známo. Verzí je více – spadla znovu z balkonu, paní ji záměrně vypustila, utekla jí na schodišti a paní následně otevřela dvoje

https://youtu.be/1DosZH-fQR8 Již dva týdny byl domlouván příjem kočičky, jejíž rodina se jí chce, za nejasných okolností, zbavit. Paní nám nebyla schopná kočičku do útulku odvézt a naše nabídky, že si pro ni přijedeme odmítala. Příjem kočičky byl naposledy domluven na nedělní odpoledne. Eva Janišková čekala doma, že paní i s nechtěnou kočkou dorazí, ale marně. Po hovoru s, již bývalou, majitelkou, z ní vypadlo, že kočka je před domem pod autem v centru Zlína. Verzí, jak se zde dostala, bylo více. Utekla z přepravky, utekla ze schodiště, vypadla z balkonu… Ihned po telefonátu, v neděli ve 14:30, vyrážíme my dobrovolníci a snažíme se kočku vylákat z pod auta. Majitelka jen stojí opodál a štítí se kočky dotknout, vzdává se jí a po chvíli odchází. Kočka se našim pokusím o dostání ven brání a po nějaké době pokusů, všichni ležíc na ledové silnici, za zvuku zuřivého syčení, a po pár škrábancích a kousancích, které prorazily i rukavice, kočka mizí. Zmizela však v motoru cizího auta. Po oslovení desítek sousedů, zvonění na celý dům, jsme byli nuceni zavolat Městskou policii Zlín. Moc ochotní muži zákona se snažili kontaktovat majitele vozu, ale marně. Sami se plazili okolo auta, ale ani jim se nepodařilo odchytit ji. I nadále jsme se pokoušeli kontaktovat a sehnat majitele, neboť kočka pod kapotou vozidla by se mohla vážně zranit a zemřít.  S majitelem vozu se nám podařilo spojit až v 6 hodin večer a záchrana kočky se tak rozjela nanovo. Pod kapotou totiž kočka nebyla. Podařilo se jí

Milí přátelé, ač by se mohlo zdát, že v zimě se nic neděje, opak je pravdou. Ti co nás sledujete a možná i ti, co jen nahlédnete, tak víte, že jsme vloni „oslavili“ 10. výroční založení spolku tím, že jsme se vydali na novou cestu a etapu – budovat nové prostory pro kočičky. Starý domek i chatka byly v neobyvatelném stavu, tak už na podzim začaly stavební práce, ve kterých pokračujeme i nyní. Co již je hotovo nebo na čem se nyní pracuje: – výměna oken – výměna dveří – budování nového stropu v budoucí kočičí místnosti – vybetonování podlah  – kompletní rekonstrukce sklepu na skladovacích prostor – vnitřní omítky – další stavební úpravy, které činí objekt obyvatelným pro kočičky  Co nás nyní čeká: – vymalování místností  – položení lina – montáž parapetů  – instalace obkladů v koupelně a přípravně jídla – úprava chatky na karanténní místnost hlavně to nejdůležitější – nová střecha Bez toho se nemůžeme dál pohnout, pod střechou je velký úžasný prostor pro kočičky. Materiál na střechu už jsme koupili, zbývají latě, dřevo a práce. Celková částka za střechu, dle nabídky, včetně materiálu, je 240.000 Kč. Zatím jsme nějak moc neprosili, ale toto už opravdu nezvládneme vlastními silami. Přikládáme fota, jak jsme již v budování pokročili, fakturu za stavební práce za poslední měsíce a fakturu za materiál na střechu. Moc potřebujeme vaši, i minimální, finanční pomoc. Přispět můžete na transparentním účtu: 252461858/0600 Pokud by někdo chtěl koupit např. lino do pokojů, barvy, sololit do karanténní místnosti nebo jiné

Je to, jako by to bylo dnes. Před očima si přehrávám chvíli, kdy jsem ho poprvé uviděla – maličké 4 týdenní kotě, plazící se po předních nožičkách, neschopné se postavit. Co z něj vyroste, co s ním bude, jak se vůbec bude pohybovat, jestli vůbec? Kotě jsem držela v dlaních, dívalo se na mě velkýma očima, vnímalo a ptalo se, budu moci žít nebo rozhodnete, že zemřu?   Veterináři radili uspat ho, já nesouhlasila a se mnou i doktor Čejka v Mařaticích na klinice, kde pak kotě strávilo 3 týdny svého života. Zde také bezejmenný kocourek dostal své jméno Faust.   Začala jsem se učit, jak se žije s napůl ochrnutým zvířátkem. Nebylo to jednoduché, ale Faustík mi to vynahrazoval svojí bezvýhradnou láskou, svojí bezelstnou vděčností, která byla v jeho očích.   12 let uběhlo a já nyní o jeho život bojuji znovu. Faust zhubnul, zhoršila se mu srst a minulý týden vyšetření ukázala silný zánět slinivky a FIP, bohužel nervovou formu. Několikrát zkolaboval, měl nízkou teplotu jen 35°, sotva dýchal, byl apatický, bez zájmu. Chvíli se zdálo, že už svůj život začíná vzdávat, ale opět dokázal, že je velký bojovník, že ještě nenastal jeho čas odejít, že má velkou vůli žít.   Nyní po týdnu je již teplota stabilní, Faustík se zkouší postavit na nožky, i když zatím neúspěšně. Má ale zájem o okolí a dává mi naději, že léčba zabírá.   Spousta z vás byla u nás v útulku, Faustíka zná osobně, ví jak je to úžasný kocour