Aktuálně

Povíme vám dnes příběh. Velmi smutný příběh o jednom starém, křehoučkém kocourkovi s těžkým zraněním na krku a s množstvím dalších starých zranění a jizev na celém těle. Ten kocourek dostal od nás jméno Dědeček. Jak jeho životní příběh začal nevíme a nevíme ani, co vše si za svůj život vytrpěl. Snad ani nechceme vědět. Je strašné vidět všechna jeho zranění a slyšet zprávy od ošetřujícího lékaře.  Kocourek byl nalezen v obci u Vsetína, jednou naší známou. Dle zjištění se tam potuloval již minimálně týden. Za ty dny ho viděla spousta lidí, obcházeli jej, štítili se ho, nechtěli jej vidět,

Přátelé, poslední dobou vozíme na veterinu čím dál více kočiček. Faktury jsou vyšší a vyšší a příjmů koček přibývá. Pokud můžete, přispějte alespoň málem na náš transparentní účet, sdílejte s přáteli nebo si tento plakátek vytiskněte a vylepte u vás v práci, škole, domě, ať už jste kdekoliv… Bez vaší pomoci to nezvládneme! Náš transparentní účet je: 2300631495 / 2010; do poznámky k platbě zadejte „léčba kočiček“, ať víme, že tyto peníze můžeme použít výhradně na zaplacení veterinárních ošetření a potřebných léků. Pokud nás můžete propagovat, stáhněte si plakátek z odkazu v komentářích. Moc vám děkujeme, že s námi pomáháte!

Právě jsme uveřejnili sbírku na donio.cz. Peníze půjdou na opravu střechy nového kočičího útulku, která se nám před týdnem doslova probořila pod nohami. Bez střechy nemůže do objektu přijímat žádné kočičky! 🙏🏻 Prosíme pomozte. 🙏🏻 https://www.donio.cz/spadla-strecha-noveho-kociciho-utulku

Během toho, jak všichni běháme kolem Červinky, Pandorky, Lojzíka a dalších mnoha našich pacientů i nových příjmů, máme tady dnešní nový vážný případ… A nedokázali a nemohli jsme říci ne. Dnes ve 3 hodiny v noci byla nalezena u cesty, autem stražená, kočička. Je březí, bříško tahá po zemi, nemůže totiž na zadní tlapky. Má zlomenou páteř a možná i další zranění. Kočička je nyní na veterině, ale zítra ji rychle převážíme na specializovanou kliniku do Brna, kde budou nutná další vyšetření, magnetická rezonance a možná i operace. Prosíme, myslete na kočičku i na nás. Je toho nyní velmi mnoho,

OSUD nebo NÁHODA???  Věříte, že existuje někde nad námi kočičí osud, Velká kočka – nějaká síla, která řídí to co se má stát?Nikdy nebereme kočky z městských útulků – vlastně jednou ano, v roce 2007, kdy jsem měla jedno kotě z útulku na Vršavě, kde jsem si přijela vybrat tu „nejošklivější“ kočičku, která by tam zůstala nejdéle – naše zamračené sluníčko Elišku.Druhou výjimku jsem udělala letos.Začátkem března letošního roku jsem úplně náhodou narazila na fotku kočičky v městském útulku v Čechách s popisem: číslo 957/2022, váha 2 kg, stáří 12 let, nutná doživotní ledvinová dieta. Kdo takovou kočičku adoptuje? Fronty

Kočička Červinka je od včerejšího poledne na veterinární klinice a snaží se vylízat ze všech bolístek, které jí byly způsobeny nejen v posledních třech dnech. O téměř 24 hodin trvající akci na záchranu kočičky si můžete přečíst ve včerejším příspěvku.Červinku jsme v kolektivu asi 22 lidí vyprošťovali od nedělního odpoledne do pondělního poledne. Kočička strávila den v mrazu a neskutečném stresu. Abychom ji mohli z pod auta dostat ven, musel ji přivolaný veterinář přispat a vytahovat za pomoci našich dobrovolníků a pracovníků místních profesionálních hasičů. Kočička se bránila z posledních sil. Bála se, prožila si toho mnoho. Mnoho, na co

https://youtu.be/1DosZH-fQR8 Již dva týdny byl domlouván příjem kočičky, jejíž rodina se jí chce, za nejasných okolností, zbavit. Paní nám nebyla schopná kočičku do útulku odvézt a naše nabídky, že si pro ni přijedeme odmítala. Příjem kočičky byl naposledy domluven na nedělní odpoledne. Eva Janišková čekala doma, že paní i s nechtěnou kočkou dorazí, ale marně. Po hovoru s, již bývalou, majitelkou, z ní vypadlo, že kočka je před domem pod autem v centru Zlína. Verzí, jak se zde dostala, bylo více. Utekla z přepravky, utekla ze schodiště, vypadla z balkonu… Ihned po telefonátu, v neděli ve 14:30, vyrážíme my dobrovolníci

Milí přátelé, ač by se mohlo zdát, že v zimě se nic neděje, opak je pravdou. Ti co nás sledujete a možná i ti, co jen nahlédnete, tak víte, že jsme vloni „oslavili“ 10. výroční založení spolku tím, že jsme se vydali na novou cestu a etapu – budovat nové prostory pro kočičky. Starý domek i chatka byly v neobyvatelném stavu, tak už na podzim začaly stavební práce, ve kterých pokračujeme i nyní. Co již je hotovo nebo na čem se nyní pracuje: – výměna oken – výměna dveří – budování nového stropu v budoucí kočičí místnosti – vybetonování podlah  –

Je to, jako by to bylo dnes. Před očima si přehrávám chvíli, kdy jsem ho poprvé uviděla – maličké 4 týdenní kotě, plazící se po předních nožičkách, neschopné se postavit. Co z něj vyroste, co s ním bude, jak se vůbec bude pohybovat, jestli vůbec? Kotě jsem držela v dlaních, dívalo se na mě velkýma očima, vnímalo a ptalo se, budu moci žít nebo rozhodnete, že zemřu?   Veterináři radili uspat ho, já nesouhlasila a se mnou i doktor Čejka v Mařaticích na klinice, kde pak kotě strávilo 3 týdny svého života. Zde také bezejmenný kocourek dostal své jméno Faust.