Aktuálně

Když jsme před lety začínali se zachraňováním kočičích životů, měli jsme spoustu snů. Některé se nám podařilo splnit, jiné se rozplynuly v nenávratnu. Za ta léta jsme zachránili tisíce koček a koťátek, ale ten velký sen o dokonalém útulku jsme si splnili až po 10 letech od našeho založení.  Ano, už to není sen, ale skutečnost. Našli jsme místo v prostředí nádherné přírody. Místo dostatečně velké. Místo pro naše kočičky.  Máme k dispozici velký pozemek a menší rodinný domek s chatkou. Prostor, kde budou kočky čekat na nový domov a staré či nemocné prožijí zbytek života v harmonickém prostředí.  Budou zde kočičí pokoje,

Už ani nevíme, kdy naposledy se to na nás takto hrnulo. Jen za poslední 2 měsíce máme příjem 4 koček, sražených autem, které potřebovaly nutné složité a náročné operace. První byl Teo, kocourek ochrnutý na spodní polovinu těla. O dvou dalších koťatech jsme zde ani nepsali. Při současných příjmech, při stavu okolo 300 kočiček na útulku a v dočasných péčích, nenacházíme čas, psát o všech záchranách. Jedno kotě bylo přijaté z Valašského Meziříčí, druhé kotě přijaté z Držkové. Obě přežily a po rekonvalescenci mají šanci na normální šťastný život. Čtvrtý a čerstvý je příjem kocourka z Bystřice pod Lopeníkem. Kocourek

🙏🏻 Zoufalý Teo vás prosí: „Dejte mi šanci“ 🙏🏻 „Ozvala se rána a po ní bolest a bezmoc. Už ani nevím, jak dlouho jsem se plazil po kamenité silnici. Zažíval jsem obrovskou bolest. Kamení a asfalt mi rozdíraly nožičky do krve, ty nožičky, které mě nechtěly poslouchat. Často jsem bolestí upadal do bezvědomí. Když jsem se na chvíli probral, sebral jsem zbytky sil a plazil se dál. Věděl jsem, že když zůstanu na místě, bude to můj konec. Žádné auto nezastaví, aby pomohlo umírajícímu kocourkovi. Připlazil jsem se k domu. Doufal jsem, že mi lidé pomůžou a prosil je o

🙏🏻 Maminka Zrzička potřebuje vaši pomoc 🙏🏻 Milí kamarádi,  jmenuji se Zrzička, rezavá kočičí maminka, která nutně potřebuje vaši pomoc. Byla jsem nalezena na Želechovických pasekách, hladová, nemocná, s velkým bříškem. Nikomu jsem nepatřila, já kočička, která byla sama kotětem. Nikdo se nestaral o to, zda přežiji já nebo má děťátka, která se měla brzy narodit. Teta v dočasce, ke které jsem se dostala se o mě starala jako o malé miminko, dávala mi to nejlepší papání, hladila mě a slibovala, že spolu vše zvládneme. Za dva týdny se mi narodilo pět sladkých koťátek a byla to teta, která byla

Sbírka pro kocourka se zraněnou nožičkou a dušičkou. Dostal jsem jméno Toníček. Jsem zraněný na tělíčku i na mé kočičí duši. O mém zranění vám vše napíši, málem jsem umřel, ale co je teď pro mě horší, když už jsem zachráněn, je má zraněná dušička. Má rodina se dozvěděla, že jsem v útulku a chtěla mě zpět. Když ale mí lidé zjistili, co mám za sebou a že by museli přispět na mou operaci a léčení, řekli, že nejsem jejich ztracený kocourek. A já je tak miloval a byl jsem jim oddaný… Pouštěli mě ven, já byl rád, ale nikdo

Kdo znáte náš útulek, kdo znáte paní Janiškovou, víte, že doslova bojuje za každou nemocnou či zraněnou kočičku, že boj nikdy nevzdává a i když je jen 1% naděje, dává kočičce šanci. To je i případ maličké Hope. Kočičky, která dostala jméno naděje. Hope, Hopík, Houpáček, … má naději, že bude žít. Narodila se kočičce, kterou jsme vysoce březí přijali do naší dočasné péče a krátce nato se jí narodilo 5 koťátek. Po deseti dnech však jedno začalo mít neurologické příznaky. Nechtělo pít od maminky, nedokázalo najít zdroj potravy, protože se mu stále hlavička a celé tělíčko kroutilo doprava. U

Musíme vás požádat o pomoc. V útulku a našich dočaskách je nyní více jak 250 koček a koťat a denně číslo vzrůstá. Potřebujeme finance, abychom mohli pokrýt náklady na provoz, mohli hradit faktury za veterinární péči, mohli dál zachraňovat, … Pokud vám osud kočiček není lhostejný, pomozte alespoň malou částkou a naši prosbu sdílejte mezi své přátele. Děkujeme, že s námi pomáháte. https://www.hithit.com/cs/project/11184/pomozte-nam-prosim-s-uhradou-pece-pro-opustene-kocky

Jsem Kryštůfek, maličké kotěcí miminko, prosím, pomůžete mi? Žil jsem s maminkou a třemi sourozenci v areálu Baťovy nemocnice. Maminka vždy čekala až jí někdo hodí kousek pečiva nebo něčeho, aby přežila a měla mlíčko pro své malé děti, pro nás. Jednoho dne tam napadla mého bratříčka kuna a doslova ho rozkousala. Byl jsem kousek od něj a ona trošku kousla i mě do jedné z nožiček. Našla nás hodná paní a hned kontaktovala útulek, zda může pomoci. Pomohli, přijali k sobě maminku i nás tři děti, bohužel, mámu bratříčkovi se již život nepodařilo zachránit. Byli jsme převezeni do bezpečí