„Víte co je to pomalé umírání?
Já ano.
Tolik dnů, minut, které se vlečou a vy nevíte, kdy to přijde.
Vysvobození? Konec nepředstavitelné bolesti a beznaděje? Jen ať už je raději po všem.
Jsem bezejmenná kočka, která by nikomu nechyběla, nikdo by neuronil ani slzu za můj zmařený život…
A představte si, že já dostala šanci. Od vás, lidí, kterým nejsou kočičí životy, jako je i ten můj, lhostejné.
Nemám jméno, nemám domov, nevím, kdy jsem se přesně narodila.
Jsem ještě kotě, bez domova, bez perspektivy lepšího života. Kotě, toulající se po obcích, hledajících něco k snědku, místo na přespání…
A pak se to stalo! Něco mě strašně pevně sevřelo přední nožku a já ucítila silnou bolest. Chytla jsem se do železné pasti!
Tolik dlouhých a nekonečných dnů jsem byla uvězněna, nožička bolela a pak už i celé tělo, byla jsem hladová, zesláblá, plakala jsem a volala o pomoc. Padaly na mě kroupy, déšť mi máčel kožíšek a slunce mě spalovalo… Nezbývalo než čekat na smrt. Avšak já se najednou začala bránit. Vždyť přece nemohu umřít, musím se zachránit! V tom hrůzném stavu jsem si překousala vlastní nožku. Krvácela jsem a z posledních sil jsem se odplazila k silnici. A tam jsem čekala. Jezdila spousta aut, lidé mě viděli, tu vyhublou schoulenou kočku. Trvalo několik dnů než konečně zastavilo auto. Bylo zrovna 1. máje. Stal se zázrak! Láska ke kočkám tento den zvítězila a já se tak dostala do útulku a okamžitě i na kliniku. Nevím jakým zázrakem jsem vše vydržela, ale přežila jsem a teď prý musím zabojovat znovu.
Prosím za sebe i za útulek Dobré ruce, který se mě ujal. Vím, že je stíhá jedna smutná událost za druhou, ale i přesto stále zachraňují a pomáhají. Pomozte jim zaplatit náklady na mou dlouhodobou hospitalizaci a operaci.
Děkuji.
Vaše kočka beze jména. Kočka, která zažila pomalé umírání.“
—–
Kočička byla přijata pod náš útulek 1. května.
Je to asi 9-10 měsíční kotě, těžce dehydratované, zesláblé a podvyživené. Nožku má utrženou nebo ukousanou u loketního kloubu. Zranění není čerstvé. Kočička musela být chycená v pasti několik dnů a po vysvobození ještě pár dnů strádala a byla bez pomoci.
Nalezena byla u frekventované silnice v Březolupech, kde denně projíždějí stovky aut. Nikdo ji neviděl nebo nechtěl. Není jediná neviditelná.Bohužel…
Nyní bude minimálně dva týdny na klinice, na infuzích, antibiotikách a lécích proti bolesti. Poté, po stabilizaci, jí bude amputován zbytek nohy.
Je to takový bojácný uzlíček smutku.
Prosíme, pokud můžete, pomozte nám a přispějte na její hospitalizaci, operaci i následnou dlouhodobou léčbu.
Číslo účtu je: 239075936/0600 do poznámky „kočička 1. máje“
Děkujeme za ni a pomoc, která se nám od vás dostává a díky které můžeme stále zachraňovat další a další kočičí životy.
Velké díky. ❤️
