Pepína a Pepínka

Pepína a Pepínka


Narození: 2016 + 8. 9. 2020

Pohlaví: Kočka + Kočka

Kastrace: Ano + Ne

Očkování: Ano + Ne

Povaha: Mazlivá, hodná, láskyplná, oddaná

Zvláštní znaky: Maminka Pepína a její tulítko Pepínka

Místo nálezu: Vlčnov


„Pepína a Amálka (dříve Pepínka) zdraví z nového domova 🙂
Už je to několik dní, co jsme opustily dočasnou péči. Zabydlujeme se a užíváme si nyní v novém domově spolu se svými páníčky a dvěma pejsky.
Já, Amálka, spolu se svou maminkou Pepínou jsme u nových majitelů obsadily první patro v domě, k dispozici máme celou halu na hraní a dovádění. Pejsci zatím obývají přízemí domu. Je to z toho důvodu, protože maminka Pepína se podrobila složitější operaci a musela několik dnů odpočívat, aby byla brzy fit. Abych řekla pravdu, zpočátku jsem se o maminku bála, musela užívat antibiotika a léky proti bolesti. Aby měla maminka klid na zotavenou a já ji nezlobila, naši noví páníčci se mne snažili zaměstnat hraním, hráli jsme fotbal, uměla jsem to jak pravačkou i levačkou, nosila jsem papírový míček – aportovala jsem jak pejsek, mazlili se se mnou, hladili, povídali…. no prostě paráda, co vám budu povídat. Jen jsem vrněla blahem. Taky nezapomínali na mou maminku, aby nebyla ošizena o nějaké to pohlazení, pomazlení.
Seznámili nás s novým prostředím, každá máme svůj pelíšek i křeslo, kde odpočíváme po hraní. Ale stejnak nejraději spinkáme v ložnici na posteli. Dostáváme granulky, kapsičky, nějakou dobrůtku na přilepšení a nepohrdneme ani šunčičkou – to my tuze rády!
Maminka se docela rychle zadaptovala po operaci, i když je to dáma v letech, řekla bych, že někdy na ni nemám. Prohání mne, doráží, pozlobí, ale já se na ni nehněvám, vím, že to dělá z lásky ke mně 🙂. Domnívám se a podezírám však paní doktorku, že ji naordinovala, snad omylem, nějaký životabudič, protože vyvádí, jako nějaká puberťačka 😄.
Každý den si hrajeme na schovávanou, na honěnou a zkoumáme ještě neprozkoumané. Je tu totiž pořád co objevovat.
S pejsky se zatím seznamujeme, mně to docela jde, občas je přijdu pozdravit, omrknout ze schodů, zkontrolovat , jak se jim daří 🙂. Maminka je ještě opatrná. Dostala to totiž příkazem od paní doktorky, že se musí šetřit a nedivočit s pejsky, aby si ještě neublížila.
Tak až se pořádně seznámíme s našimi čtyřnohými kamarády, jak já říkám s malou černou a velkým bílým, navážeme s nimi přátelství a stanou se z nás parťáci, tak Vám o tom příště napíšeme. Slibujeme.    
Amálka a Pepínka
P.S. Ještě nesmíme zapomenout a pozdravit  naše tety z útulku a z dočasné péče. Chtěly bychom pozdravit tetu Evičku Janiškovou ze Zlína, ta, která o nás rozhodla, o našem dalším životě, bytí. Tetě Zdeničce Falešníkové, která nás odvezla a dovezla z dočasné péče a poskytovala veškeré informace našim páníčkům, tetě Renatce Kaslové, naší organizátorce a především tetě  Libušce Špetíkové za její trpělivost s námi i s mými sourozenci (bylo nás 6 dětiček, takže maminka Pepínka, Pepča – je zasloužilou matkou) u které jsme byly v dočasné péči, za její pohlazení, pomazlení, laskavost, plné mističky, za její nezištnou lásku ke všem zvířátkům v její dočasce.
Moooc děkujeme.
Budeme na Vás vzpomínat.
S láskou Amálka spolu s maminkou Pepínkou“
 
Co dodat k takovému dopisu? Pepinko nebo vlastně Amálko měla bys být spisovatelkou. 😄
Tvá kočičí maminka Pepina byla zachráněna, jako vysoce březí kočička, vaší současnou lidskou maminkou Věrkou, které vlastně vděčíte za život. 😍
Díky tetě Zdeňce Falešníkové, která se o mamince Pepině dozvěděla a pomohla ji dostat do dočasné péče k další tetě Libuši Špetíkové, u které jsi se narodila ty a tví bratříčci a která z vás vychovala taková úžasná koťátka.
Vaše zachránkyně na vás ale celou dobu myslela a chtěla být pro vás něčím více, chtěla vám dát domov a milující rodinu. A to se taky stalo. Sen se stal skutečností a vy už dva týdny máte milovanou maminku a tatínka. 🥰
Všem děkujeme za vás, za vaše životy a přejeme celé vaší úžasné rodině ten nejkrásnější a nejdelší společný život. 😘😘
Díky, díky. 
29. 1. 2021
Přejít na začátek