Panenka

O některých adopcích kočiček píšeme o to raději, že se jedná nebo jednalo o kočičky plašší, nedůvěřivější, bojácnější a bylo těžší najít jim domov. 🥰
Čtěte sami: 
 
„Dobrý den, 🙂
konečně se dostávám k tomu, abych napsala něco k Nikince.
Když se tak zamýšlím, zdá se mi, že by bylo dobré napsat pár slov jako osnovu předchozích zážitků s kočkama….
1. První kočička Niki I. Tetina (mourinka) jako náhrada přání dětí mít „malého vlčáčka“
2. Druhá kočička – kocourek Karel I. Mexičan (černý, kříženec s delšími chlupy) 
3. Karel II. (černý, po úmrtí Karla I.) – také Karlík, Kája, Kájošek, ovšem když zlobí, tak je „Kájínek“
4. Niki II. Micinka (po smrti Niki I.)
Mnoho lidí si myslí, že kočky jsou samotářské, proradné a podobné nesmysly. Moje zkušenosti říkají, že kočičky jsou společenské a rády tráví svůj volný čas nejen s člověčím kamarádem (kamarády)… „Dočasková maminka“ mne před samotnou adopcí dost vystrašila, když mi líčila, jak je Nikinka plachá. Měla jsem obavy, jestli zvládneme vytvořit takové plaché kočičce dobrý domov a jak ji přijme kocourek Karlík…
Když přijela, byla pochopitelně vystresovaná, zalezla si do skrýše v pokoji, který jsme jí vyhradili a plakala (žalostně mňoukala). Naštěstí chuť do jídla byla silnější než stres, pak objevila záchůdek, další skrýše, pelíšky, pozorovatelnu na okně. První dva dny jsme s ní i spali v jejím pokoji a snažili se ji chlácholit a zabavit hračkama. 
Pak jsme nechávali otevřené dveře a napjatě pozorovali, jak se budou Nikinka s Kájou seznamovat. Naštěstí Kája se ukázal jako velký gentleman a taky Nikulka si vzpomněla, že měla sourozence…
Za chvíli se Nikinka seznámila s celým bytem, začala používat nejen svůj soukromý, ale i velký společný záchůdek. Stala se tak společenskou, že neustálým dožadováním se pozornosti občas Kájovi až „leze na nervy“, vypadne z role gentlemana a dá jí facku… 😃
Ale musím říct, že hodně pookřál, často se spolu honí a kočkují, taky papají z misek vedle sebe. 
Když si sednu na sedačku, oba okamžitě zaujmou pozice vedle mně, odpočívají a čekají na hlazení a škrabkání na bříšku… 
V noci mi leží na nohách a předou o závod… Ještě musím dodat, že Nikinka je sportovně nadaná, nejvíc na skok do výšky (při hře s „bičíkem“) a horolezectví (má lezeckou stěnu z matrace, opřené o stěnu).
V nejbližších dnech se chystám na Nikinčinu kastraci, určitě dám vědět, jak to zvládla.
Mějte se hezky“ 😀
 
Panenka je teď Nikinka, plachá kočička je velkým mazlíčkem. Jak je to možné? Jak se to její zlaté mamince podařilo? Pokud jste pozorně četli její dopis, je vám jasné, že byla velmi trpělivá a dala kočičce prostor, čas a lásku, kterou jí Nikinka teď stále oplácí. 😍
Nikinko, moc na tebe i tvou maminku i s tvou tetičkou Věrkou, z dočasky, myslíme. Jsme rádi, že jsi našla tak báječný domov, maminku a brášku Káju. 
Měj se moc krásně a žij život šťastné kočičky. 😘
2. 1. 2021
 
————-
 
Ahoj,
jsem kočička s krásným jménem Panenka. 😽
Je mi asi 13 týdnů.
Mám mourovatý hebký kožíšek.
Jsem velmi hravá, hodná a zvědavá a při trošce trpělivosti ze mě bude velký mazlíček. Potřebuji jen maličko času a vstřícnosti.
Mám ráda kočičky a jejich společnost.
Jsem zdravá, odčervená, čistotná, čeká mě očkování a až vyrostu bude u mě nutná kastrace.
Ráda bych našla hodné rodiče, kteří by si vzali do adopce nejen mě, ale i některého z mých sourozenců. 😻
 
Líbí se vám kočička Panenka?
📝 Pište nám do zpráv.