Oliverek

Právě před týdnem se vydal Oliverek na dalekou cestu až na Slovensko, kde má teď nový domov.
Včera nám napsal krásný dopis, o který se s vámi chceme podělit.
 
„Ahoj tety, 
tak jsem se vám odhodlal napsat. Už nejsem Oliverek, teď se prý jmenuju Sparky, i když mi mamka říká spíš šmudlo nebo Sparkinku. Hned první večer v neděli jsem se už odhodlal vylézt ze skrýše a trochu se hrát, prozkoumat terén, zjistit, kde mám mističky s vodou a jídlem, a kde zase záchůdek. Prvních pár dnů jsem se spíš schovával, protože jsem si nebyl jistý, jestli je mamka s taťkou v pohodě, ale vždycky večer, když lehli do postele, mi začalo být smutno, a šel jsem za nimi do pelíšku.
Ráno jsem se jich zas bál, když si stoupli a byli taaaak velicí, ale už si zvykám. Od neděle už jsem si zvykl i na to, že mamka přes den studuje nebo pracuje, tak jsem se rozhodl, že jí přece musím pomáhat, posledně jsem jí třeba při online hodině i zapnul mikrofon, přišlo mi totiž, že chce všem něco říct.  
Vodičku raději piju z maminčina hrnku než ze svojí mističky, a nejraději papám dobré kapsičky, konzervy a kuřecí vývarek. Občas mi maminka dá i trochu granulek, ale prý musím dobře papat hlavně masíčko, abych byl zdravý. 
Nejoblíbenějším pelíškem už se pro mě jednoznačně stal ten pelíšek, kde spíme všichni tři i s mamkou a taťkou, i když mi chvilku trvá, než usnu, a rád ještě před spaním naháním nohy a ruce.   Mamka mě ale umí zklidnit, a vždycky mě hlazením ukolébá, až usneme všichni spolu. Aby mi to vykompenzovala, tak si pak vždycky hrajeme přes den. Baví mě koulodráha, moje super pírko na paličce, a taky ty dřevěné kolíčky, které jsem tu našel na zemi pod gaučem. 
Tak vám moc děkuju, že i díky vám jsem se dostal z té studené zahrádky a teď si tu vesele chrupkám, kde se mi líbí, nezebou mě packy, a mám pořád plné bříško.   
P.S. Posílám i pár mých fotek, ať vidíte, jak se tu mám.“
🐈
 
Když se o Sparkyho, v dočasce ještě Oliverka, přihlásila mladá slečna Míša, věděli jsme, že jen ona může být jeho pravou mámou a podle toho, co kocourek píše, jsme se nemýlili. 😀
Nezbývá, než Sparkymu popřát, ať je pro rodiče vždy tím milovaným kocourkem a láskou na celý jejich dlouhý společný život. 😘
11. 10. 2020
 
————-
 
Ahoj,
jsem slaďoušek Oliverek. 😽
Mám hebký bílý kožíšek a velké modré oči. Jen na nosánku mám malé jizvičky, jako smutnou památku mého života venku, ale pan doktor řekl, že se časem zahojí a zarostou srstí. 
Takže, vážení, budu úplně výstavním krasavcem.
Jsem asi 3 měsíce starý, zdravý chlapeček.
Již jsem odčervený, 1x očkovaný a v budoucnu mě čeká kastrace.
Mám skvělou povahu, jsem totiž strašně hodný, mazlivý a hravý.
Moc hezky papám a nejraději mám kuřecí vývar.
Taky jsem velmi čistotný, naučený na kočičí záchod.
Jako každé dítě jsem hravý, takže půjdu rád do rodiny klidně v páru, s jiným koťátkem, nebo tam, kde už kočičky mají a určitě si zvyknu i na hodného pejska. 😻
Teta říká, že jsem kocourek vhodný pouze do bytu.
Maminko, tatínku, napište si rychle o mě a vezměte si mě domů. 
Pokud chcete dát domov tomuto bílému krasavci, tak dlouho neváhejte a pište nám do zpráv.