Jenovéfa

Stařičkou 15 letou kočičku Jenovéfu jsme přijali po zemřelé babičce z Jedovnice na Brněnsku. Kočička je na svůj věk ve vynikající kondici a pravidelně navštěvovala veterinu. Ošetřující paní doktorce jí bylo moc líto, protože dědicové se o kočičku vůbec nezajímali. Proto jsme se domluvili na tom, že ji přijmeme k nám.
Teprve po příjezdu jsme zjistili, že kočička absolutně nekomunikuje s ostatními kočkami, bojí se jich, syčí na ně. Proto byla na čas umístěna do samostatného pokoje, aby si zvykla na cizí prostředí. Dva týdny byla dobrá, ale jak se objevila v dosahu jiná kočka, opět panika.
V pokoji máme bohužel karanténu a jedno kotě muselo být do karanténního boxu umístěno z důvodu virózy. Jenovéfa zalezla do vany a odmítala komunikovat, odmítala jíst, odmítala cokoliv. Kotě jsme museli přemístit do druhého náhradního pokoje, ale náš útulek bohužel nemůže zorganizovat dva téměř prázdné pokoje – jeden pro starou kočičku, druhý jako karanténu.
Volali jsme paní doktorce a společně našli řešení. Kočička se vrátí zpět na místo, kde byla zvyklá žít, do domečku, kde byla 15 let a kde prý babička kočku ráno vypustila na zahradu a večer ji zavolala domů. Kočička byla zvyklá celý život žít venku a proto u nás byla v takovém stresu.
Sousedka dostala nyní dostala klíče od domu, ráno kočičku nakrmí, vypustí ven a večer ji dovnitř zavře.
U nás by se trápila, ohrozilo by ji to dokonce na životě.
Jenovéfa si bude žít dál svůj starý spokojený život a dožije v klidu.
My však pro Jenovéfku stále hledáme milující domov a to nejlépe u nějakých starých lidí na dožití.
 
————–
 
Jsem Jenovéfa, 15letá kočičí babička a tímto vás všechny zdravím.  🐈
Žila jsem si šťastně se svou starou paní, která se o mě starala, měla mě ráda a já myslela, že to tak bude navždy. Bohužel přišlo stáří, nás obou. Má paní začala být nemocná a za čas mě opustila, umřela mi. 😿 Rodina se po smrti paní, zajímala pouze o majetek a těm jsem byla nadbytečná. Jednoho dne řekli, že jsem stará a tak mě dají uspat. 😿Jako zázrakem se to dozvěděli v útulku a plány zlé rodiny překazili.
Jsem zde, ale pořád je mi po mé paní smutno, tak dost často mňoukám a chci ji přivolat, i když vím, že to vlastně už nejde. 😿
Zatím jsem plachá, bojím se cizích lidí, ale paní Eva už mou důvěru získala a od té se nechám i hladit.  
Doufám, že až si v útulku trošku zvyknu a skamarádím se s jeho obyvateli, prožiji zde ještě hodně spokojených a šťastných let. ❤️
Kdo by chtěl přispět na pěkné stáří babičce Jenovéfě, může si ji virtuálně adoptovat.