Dášenka

Kdo byla paní Dášenka?


Narození: 2018

Pohlaví: Kočka

Kastrace: Ano

Očkování: Ano

Povaha: Hodná, vděčná

Zvláštní znaky: Jen tři nožičky

Datum příjmu: 23.03.2021

Místo nálezu: Znojmo

✝︎ DÁŠENKA 🖤🖤🖤

S něčím už tak nějak počítáme, postupně se smiřujeme s nevyhnutelným a loučíme se, jiné přijde jako blesk z čistého nebe, rozdrtí vás to napadrť a zašlape do země.

Jako blesk nás zasáhla ztráta Dášenky. Kočičku jsem přijímala před 2 lety od Brna, hubená, plachá, s pahýlkem zadní nožičky, měla být po kastraci vypuštěna zpět. Když jsme se o tom dozvěděli, neváhali jsme ani chvíli a Dáša putovala k nám. Nekomunikativní, uzavřená ve svém kočičím světě, nechtěla nás, brala nás jako vetřelce. Postupně, velmi pomaloučku, začala roztávat. Rozčesávat její kožíšek byl zpočátku boj, pak zjistila, že to není tak špatné, být krásně učesaná a mít srst v pořádku. Jen ty zuby byly v hrozném stavu. Báli jsme se do nich zasáhnout, ale nedalo se jinak. Při trhání dvou nehorších Dáša, i při šetrné narkóze, zkolabovala.  Domluvili jsme se, až trochu zesílí, tak paní doktorka zákrok provede. K tomu došlo letos v lednu a téměř 2 hodinovou narkózu zvládla na výbornou. S pochvalou a jedničkou. Konečně se jí ulevilo. Poslední týden moc nedala jídlu a měli jsme podezření na zánět slinivky. Dáša měla dostat 2 minutou narkózu a jícnovou sondu, aby byl čas ji stabilizovat. Sonda již byla zavedená, stačilo jen zašít. A Dášenka vydechla naposledy.

Když mi paní doktorka volala, hned jsem se zeptala jestli můžu vyjet a kočičku převézt. Co jsem uslyšela, by mě v životě nenapadlo…

Dášenko, byla jsi svá, lidi jsi nemusela, ale poslední měsíce bylo vidět že jim začínáš důvěřovat. Nikdy na tebe nezapomeneme. 🖤🖤🖤

✝︎ DÁŠENKA květen 2022

 

 

 

 

Dobrý den,

jsem tříletá Dášenka.

Jako kočička nikoho jsem měla velký úraz a zůstala mi bezvládná zraněná nožička. Ujali se mě lidé z jednoho depozita, prý milovníci koček a dovezli mě na veterinu. Tam mě paní doktorka místo ošetření a amputace nožky pouze vykastrovala a doporučila jim, aby mě vypustili zpět ven do ulic města. 😿 

Chtěli to tedy udělat, ale naštěstí se o mě dozvěděla teta Eva z útulku Dobré ruce. Ihned mě vzala k nim do Zlína, zavezla na veterinu a tam mi nožičku uřezali. Bez amputace by totiž hrozilo, že bych dostala otravu krve a umřela bych. Tak mi vlastně zachránili život, protože bych na ulici přežila jen pár dnů. 😿

Hledám tímto virtuální rodinu a možná i víc. Kdyby se do mě doopravdu zamilovala nějaká maminka, které by nevadilo, že mám jen tři nožičky a že si budu na její péči a lásku déle zvykat, tak bych moc chtěla mít své doma a byla jí vděčná a oddaná. ❤️ 

 

V případě, že máte zájem o virtuální nebo skutečnou adopci, pište nám do zpráv. 📝

 

😻 Adoptivní maminkou Dášenky se stala paní Zuzana Janiššová

 Moc za ni děkujeme