Bubo

Už skoro dva týdny je černoušek Bubo v novém domově ve Slavičíně.
Stal se úžasným společníkem celé rodiny, ale hlavně dětí, které se předhání, kdo se s ním bude mazlit, chovat ho a u koho bude ležet v posteli. Dělá všem samou radost a už si našel i oblíbenou hru, kdy své mámě vytahuje střihy na šití. 😂
Bubíku, přejeme si, aby tě tvá nová rodina milovala stále víc a více a ty jsi byl šťastným kocourkem. 😘
31. 3. 2020
 
————-
 
Bubu, Bubu,
ne, ne, nejsem čert a nestraším děti! To se vám jen představuji. 😺
I když …? Trošku jako čertík vypadám:
•jsem celý černý, jako čert a mám krásný hebký chlupatý kožíšek, vhodný na hlazení 
•mé velké oči ve tmě svítí a vidím s nimi doslova až za roh, hlavně, když je tam plná miska dobrého jídla
•mám dlouhý chlupatý ocásek, se kterým umím šimrat lidi pod nosem
•jazýček mám růžovoučký, ale vyplazuji ho jen když piji kočičí mlíčko
•místo rohů mám velká ouška a když někdo zavolá „na“, tak se hned běžím kouknout, zda je to něco dobrého pro mě
•místo bubu, bubu a strašení dětí, mňoukám tenkým hláskem a přivolávám své hladiče, prostě lidi, kteří se se mnou budou mazlit
•špinavý a smradlavý? Tak to opravdu nejsem, umím chodit na kočičí záchůdek a umývám se několikrát denně
•a čertí povaha a zlobení? To také ne! Rád si zahraji a zadivočím, jako každé malé dítě, ale když mám dost hraček a kamaráda, tak si pohraji a pak sladce usnu v páníčkově náručí nebo v posteli
Jsem prostě osmiměsíční kočičí kluk Bubo, který čeká na svou rodinu, kterou bude milovat a bude milován. ❤️