Bobík

„Ahoj, jsem kocourek Bobík, ale říkají mi Bobo.  

Posílám pozdrav z nového domova. Je to teprve týden, kdy mě naložili do přenosky a já jel někam do neznáma.  Ale ti noví lidičkové na mě byli hodní a tak jsem se s nimi mazlil už v autě. Trošičku jsem se bál, nechal jsem u tety z dočasky  své bratříčky a nevěděl, co mě čeká.

Teď už můžu zamňoukat, že všechno je super. Mám nový domov, kde mě milují a dělají, co mi na očích vidí. A taky tu nejsem sám. Hned se se mnou přišla přivítat podivně vypadající kočička a já musím přiznat, že jsem se trochu polekal. Ona byla nahatá a mě napadlo, co když tady holí kočičkám kožíšky! To bych opravdu nechtěl. Ale hned jsem se uklidnil, protože mě přišel přivítat veliký chlupatý kocour. Byla ve mně malá dušička, jestli mě přijmou a budou mě mít rádi. Protože jsem chytrý kocourek, tak jsem se rozhodl, že půjdu cestou nejmenšího odporu.  Zůstal jsem způsobně sedět a nechal se celý očichat a ani jsem neprskl. Vyplatilo se. Stejnou strategii jsem použil, když se přišli seznámit pejsci. To jsem se bál trochu víc i když byli malincí. Důkladně si mě prohlédli a oňufali  a já opět nehnul ani fouskem. No a oni mě nechali být. Vlastně stále si mě tak nějak nevšímají. S velkým důstojným kocourem Uriášem jsem už kamarád.  A nahatá  Nefrit je skvělá parťačka do hry na honěnou. Jen třetí kočička Ellis, máma Uriáše, se nechce se mnou kamarádit. Ale ona je prý už taková a o kočičí kámoše nestojí. Tak jsem pochopil, že když si jí nebudu všímat, nebude si všímat ona mě. 

Mí lidičkové říkají, že jsou naši věrní služebníci. Asi na tom něco bude, protože když si lehnu do křesla pána domu, on si sedne na zem. Pomazlí se se mnou vždy, když si o to řeknu. Mám tu k dispozici spoustu pelíšků a hraček a nejvíc miluji, když si se mnou hrají s udicí. To byste koukali, jak vysoko umím vyskočit. Jsou tu stále plné mističky s granulkami. A já si můžu vybrat ze čtyř druhů. Každá kočička má ráda jiné, ale já ochutnávám všechny. Dvakrát za den mám masiko a kapsičku. Ještě že jsem v růstu, jinak bych se prý neunesl. Já chci být ale veliký kocour, abych dorostl velkého teď už bráchu Uriáše.

To by tak bylo všechno z mého prvního týdne v novém domově. A nemyslete si, ležím tu u počítače a poctivě dohlížím, aby všechno co se tu píše, byla pravda. 

Jo a včera jsem se dozvěděl, že mí dva bráškové už mají taky nové domovy. Jsem za to moc rád a věřím, že se budou mít tak dobře jako já. Moc je pozdravuji.

PS. Moc bych chtěl poděkovat tetě z dočasky, že se o nás kočičky tak hezky stará a vůbec všem obětavým tetám z útulku, které pro nás dělají vše, co je v jejich silách a ještě víc. A také prosím za všechny kočičky, které hledají nový domov. Věřte nám. Můžeme vás toho tolik naučit. Umíme žít a radovat se z přítomnosti, být sami sebou, přijmout se takové jaké jsme,hlídat váš klidný spánek a spoustu dalšího. Nechte se překvapit. Slibuji, že vaši lásku k nám vrátíme mnohonásobně. 

Zase se někdy ozvu.

Váš  Bobo 😻“

Milý Bobo,

nevěděli jsme, že umíš tak krásně a i vtipně psát. To už bychom tě dávno zaměstnali, ať píšeš příspěvky na náš Facebook. 😁

Napsal jsi vše, máš láskyplnou a báječnou lidskou i zvířecí rodinu a my ti přejeme dlouhý a šťastný život. ❤️

Posíláme všem spoustu pozdravů a tobě pusu od kočiček, tet z útulku a tety Libuše z dočasky. 😘

2. 10. 2022

————-

Ahoj,

jsem čtyřměsíční kočičí chlapeček Bobík. 😽

Tělíčko mám bílé, heboučké, jen s pár mourovatými flíčky a mourovatým ocáskem.

Jsem okatý kocourek, hravý, společenský a moc mazlivý. 😻

Bez problémů chodím na kočičí záchodek, jsem zdravý, odčervený a za pár týdnů bude nutná má kastrace.

V dočasce mám tři bratříčky – Pupíčka, Zrzíka a Rezíka a sladkou sestřičku Berušku. Vezmete si mě do adopce i s některým z nich?

Prosím, prosím. 🙏🏻 

O jeho adopci nám

📝 pište do zpráv na Facebook Dobré ruce – kočičí útulek Zlín

nebo

☎️ volejte na telefon +420 775 229 240