Autík

Z každé krásné adopce našich kočičích svěřenců máme ohromnou radost.
Ještě větší máme z toho, když se nám podaří umístit kočičí sourozence, kteří jsou na sebe citově vázáni a oddělení od sebe by mohly nést velmi těžce.
A nám se podařila adopce z těch nejlepších – kočičí maminka mohla jít do rodiny společně se svým milovaným synáčkem. 🥰
 
Andrejka je v nové rodině Madlenkou a její synáček maličký Autík se jmenuje Simba.
Simba se doma zabydlel okamžitě, je to naprosto spokojený kocourek, pořád si hraje, jí a něco vykládá. Madlence to trvalo o chvíli déle, ale už i ona si chodí pro pohlazení.
Simba je takový věčně hladový otesánek, který přiběhne na zavolání, to Madlenka je dáma, která nikam neběží, ale nechá se nalákat na masíčko.
Maminko Andrejko-Madlenko, když jsi byla březí nalezena, určitě jsi si ani nepředstavovala, jaké štěstí tě potká, že jednou budeš moci být i se svým malým chlapečkem Autíkem-Simbou, v báječném domově.❤️❤️
Rodinko, užívejte si společné chvíle s rodiči a buďte moc milováni. Přejeme vám to největší štěstí. 😘 😘
2. 8. 2020
 
————-
 
Ahoj,
jmenuji se Autík.
Narodil jsem se 4. 4. 2020 a tak je mi teď teprve 11 týdnů.
Teta říká, že jsem nejmazlivější z nás čtyř koťátek. A je to pravda! Když zrovna nedělám skopičiny, tak ležím na klíně a nechávám se hladit, často i zavrním, aby bylo poznat, že je mi to moc příjemné. Rád si s tetou hraji, ale jelikož si uvědomuji, že mám velmi ostré drápky, tak jen opatrně, abych jí neublížil. 
Na záchodek jsem se naučil jako první, a až na jednu nepovedenou loužičku, přesně vím, kam co patří. Papám rád vše, co nám teta přinese, nejoblíbenější je tedy ale masíčko. 
Teta pořád dělá plno zajímavých věci, tak ji často následuji a vše pozoruji. Občas při tom narazíme na pejska nebo nějakou neznámou kočku. Ale já jsem statečný a nemám s nimi vůbec žádný problém. Pokud na mě tedy nezaštěkají nebo nezaprskají, to chápu, že mám hodit zpátečku a ani by mě nenapadlo, že bych zaútočil. Někdy se potkám s morčetem, je to taková velká myš, rád je pozoruji a jakoby dělám, že jej chci ulovit. Ale popravdě jsem trochu poseroutka, abych se pustil do boje. Nechci to úplně přiznávat, ale často mě přepere i moje mladší a menší ségra. 
Moc rád komentuji většinu věcí, které zrovna dělám. Někdo by to nazval upovídaností, ale já bych spíš řekl, že jsem slušně vychovaný. Například každého příchozího hezkým mňouknutím přivítám a nepřestanu, dokud mě nepohladí. A jelikož jsem i velký dobrodruh a zvědavka, tak je dobré se ozvat, aby teta věděla, kde zrovna zkoumám. Aby se o mě nebála.
Naučil jsem se s tetou hrát takovou hru – přesně jsem si vypočítal, kdy mám vystartovat, abych ještě stihl vyklouznout ze dveří, než se zavřou. Teta ale vypadá, že ji tahle hra moc nebaví, nevím proč. 
Zatím jsem byl jenom v bytě, venku to vůbec neznám. 
Jsem zdravý, odčervený a v novém domově, až trošku povyrostu, mě čeká kastrace.
Budu skvělým parťákem pro každé chvíle, protože jsem hodný, přítulný a kamarádský.
Pokud si chcete rezervovat k adopci kocourka Autíka, pište do zpráv nebo volejte na tel.: +420 775 229 240