Andílek

Našel už Andílek konečně svou stálou rodinu?
Našel svého Anděla? 
On našel více, milující a starostlivou maminku. 😍
 
Příběh malého Andílka by vydal na menší knihu. Odsouzený na smrt – zachráněný, těžce nemocný – vyléčený, adoptovaný – vrácený. 
Řekli jsme si, že pokud se neobjeví někdo, o kom budeme přesvědčeni, že je pro něj kocourek láska na celý život, kdo o něj bude pečovat, léčit, mít na něj čas a milovat ho, zůstane u nás. Nechtěli jsme ho vystavovat už žádným stresům a zklamání.
A ten někdo minulý týden přišel. Moc milá paní, která jeho příběh od začátku sledovala. V přesvědčení, že teď už je to to pravé, odjel Andílek do nového domova, kde na něj čekali i dva černí kočičí kamarádi.
Andílek je skvělý, úžasně mazlivý a čistotný.
S kočičkami už se sice kamarádí, ale raději má člověčí společnost.
Rád leží u lidské sestřičky v pokojíku v poličce, ale nejoblíbenější místo je u maminky pod bradou a tak vydrží spát celou noc. 😃
Že už jsou s kočičkami jedna parta svědčí i to, že mámu vždy svorně čekají všichni tři, když přijíždí z práce domů.
 
Andílku, miláčku, tentokrát už je to ta pravá máma, budeš milovaný a konečně zažiješ ten pravý domov. 
Andílku, ať už jsou celý život nad tebou tví andělé 👼🏻 a jedněmi z nich, navždy, budeme i my. 😘
17. 8. 2020
 
————-
 
Velké zklamání – Samanta a Andílek
I přesto, že si všechny nastávající rodiče kočiček prověřujeme, aby se dostaly do milujících rodin, nemůžeme odhalit jedno, a to lidskou sobeckost a bezohlednost. Ne vůči nám, my už jsme zvyklý na ledacos, ale vůči těm bezbranným tvorečkům, kočičkám.
Ale začněme od začátku.
V dubnu jsme dali mladému páru do adopce malou půlroční princezničku Samantu. Chodili nám samé krásné zprávy. My byli šťastni, že je v krásném domově a proto když se na nás, za necelé dva měsíce, obrátili, že chtějí pro kočičku kamaráda, neváhali jsme ani chvíli, že jim kocourka dáme. Vybrali si, pro nás, velmi citlivou adopci, naši srdeční záležitost, sladkého kocourka Andílka, toho kocourka, který byl doslova vyrván ze spárů smrti, z rukou, školou povinných kluků, kteří ho týrali a chystali se zabít. Tento křehoučký kocourek, u kterého se delší čas léčily rány na tělíčku i duši, kocourek s počátečními imunitními problémy, našel stálou rodinu. 
Ano to jsme si tehdy mysleli a sledovali Samantin a Andílkův život, přijímali časté zprávy a věřili, že tyto kočičky budou šťastny celý život.
Není to ještě dva týdny, čteme zprávu a nemůžeme věřit vlastním očím. Kočičky nám chtějí vrátit a důvod? Prý přišli o bydlení a to nám uváděli, že jsou ve svém a majitel bytu, který si budou pronajímat, zakázal kočky. Nejen, že, jak jsme se poté přesvědčili, nám v mnoha bodech dotazníku lhali, ale pro kočky, které tak údajně milovali, neslevili nic se svých požadavků nepodnikli žádné kroky k hledání jiného bydlení. Pronajímatel sice nemá právo zakázat v bytě zvíře, ale byt by prý pronajal někomu jinému. Paní Janišková se snažila najít řešení a dokonce nabízela, že jim pomůže sehnat pronájem jiný.
Ne …, to co celou dobu vypadalo, jako dokonalá adopce, jako úžasní a zodpovědní lidé,… tato bublina se rozplynula.
Vlastní pohodlí zvítězilo, hlavně žádné komplikace, žádné řešení, vrátit to, co tak strašně milovali, je snažší.
Nastalo zklamání, hořkost, zlost, lítost s koťaty.
A tak máme dvě zklamané dušičky již týden zpět v útulku, dvě smutná odkopnutá kočičí mrňata, která si myslela že jim štěstí již bude přát a budou milováni. Pro Samantu je to zklamání první, Andílka již lidé zklamali potřetí.
Přesto ani jeden z nich nepřestal věřit v dobro a lásku, která je někde čeká, nepřestali milovat lidi a doufat.
Opět proto hledáme rodinu, nejraději pro oba dohromady. Někoho, kde už budou napořád, kde je budou milovat.
Koukněte do jejich očí, je tam tolik lásky a očekávání.
Nabídnete jim někdo ten opravdový domov?
 
————-
 
Před týdnem našel náš Andílek své anděly.
Odjel do mladé rodiny ke kotěcí kamarádce.
Doma mu teď říkají Andy a my čteme jen samé dobré zprávy.
Nejen, že se ihned zadaptoval, ale hlavně si nové rodiče zamiloval, stále se k nim tulí, hraje si, pěkně papá a spinká s nimi v posteli.   
Milovaný Andílku, zažil jsi tolik zlého, ale teď už tě čeká krásný život. Máš ty nejhodnější rodiče a kotěcí sestřičku, tak si užívej sladkého kočičího života. 😘
31. 5. 2020
 
————-
 
Jsem kocourek Andílek a posílám všem tisíce pusinek. 😽😽😽
To krásné jméno jste mi vybrali vy, kteří sledujete stránky útulku a prožívali jste se mnou můj příběh.
Vám, kterým jsem neznámý, se chci představit.
Jsem maličký mourovatý kočičí chlapeček, asi 4 měsíce starý. 🐱Teď už jsem zdravý, ale musím hodně papat, abych trošku přibral a zesílil.
Můj život začal velmi smutně. 😿 Žil jsem jako opuštěné koťátko na ulici v Napajedlech. Chtěl jsem, aby mě někdo vzal do tepla, aby mi dal napapat, a tak jsem často chodil za lidmi, myslel jsem, že všichni jsou hodní, jako já, pohladí mě a pomůžou, malému koťátku. Bohužel jsem ale při svém hledání narazil na partu zlých kluků. Začali mi nadávat, kopat do mě a nakonec mě chytili a šli utopit. 😿
Naštěstí vše zahlédli ti hodnější lidé, kteří mě na poslední chvíli zachránili. Byl jsem moc potlučený, od krve a chvílemi jsem přestával vnímat svět. Paní, která mě vezla na veterinu se strašně bála, že přijedeme pozdě, že cestu nepřežiji.
Zachránili mě a přežil jsem, stáli nade mnou všichni kočičí andílci a proto já také dostal jméno Andílek.
Jsem ale Andílek i ve skutečnosti, sice si rád pohraji, ale nejraději jsem v měkkém náručí u lidí, kteří mě mají rádi. Pomalu zapomínám na to, že existují i lidé zlí. Jsem takový maličký drobeček, drobnější než koťátka v mém věku, mám v sobě ale strašně moc lásky a taky ji toužím dostat, mazlit se a chovat.
A věřím, že rodina, kde budu milován už na mě čeká a já čekám na ni. ❤️
Pokud chcete mít tohoto drobného kloučka, s velkým srdíčkem plným lásky, 😻 bydlíte v bytě a budete ho opatrovat, jako malé děťátko, napište nám nebo volejte na tel.: +420 775 229 240
Budeme vybírat pro něj tu nejlepší mámu nebo tátu.