Bylo to jednoho letního dne roku 2017. Jako už poněkolikáté to léto zazvonil telefon s prosbou o pomoc. V zahrádkářské oblasti u Zlína byla nalezena čtyři maličká, ještě slepá koťátka. A my jsem nemohli, než se ihned vydat na pomoc. V tu chvíli začal boj o život těchto maličkých tvorečků, spousta bezesných nocí, dokrmování, neustálé péče a těch hodin u veterináře, … Vyplatilo se. Všichni čtyři přežili, tři kocourci našli brzy nové domovy, jen ta nejmenší holčička jménem Misty si musela na domov chvíli počkat, ale vyplatilo se jí to. 😉
Počátkem roku 2018 jedna rodina hledala kamarádku nejen svým dětem, ale hlavně dvouletému kocourku Mikešovi. Zdálo se jim, že se cítí osaměle a je mu smutno. Mikeš je dost plachý kocourek, hodný a něžný, proto si k němu představovali mladší, klidnější a hodnou kočičku a to vše splňovala Misty.
I přes původní obavy, vše proběhlo velmi dobře. Mikeš se do Misty bezhlavě zamiloval a je jí zcela oddaný. 😻 Dává jí přednost v jídle, počká až se nají a pak jde teprve on, brání ji, před vším a přede všemi. Oba mají problém s imunitou, takže když onemocní jeden, onemocní i druhý. Když Misty potřebovala dostávat injekce a nechtěla, přišel Mikeš, propleskl ji a bylo hotovo. 🙂 Nebo třeba při stříhání drápků a čistění oušek Misky jen mňoukne, Mikeš si přijde k nim sednout a sleduje, kdyby Misty jen kvikla, zasáhl by. Oba jsou velká zlatíčka, nekoušou, nedrápou, ale jednou, když paní musela Misty okoupat a ona plakala, tak si Mikeš myslel, že jí chtějí ublížit, bránil ji tak, že paní pokousal a brečel i s Misty.
Obě kočičky všichni doma neskonale milují, jsou neodmyslitelnou součástí jejich rodiny. ❤️

Leave a Reply

Your email address will not be published.